Rose
"Dvojitou whisky," houkla jsem na uboze vyhlížejícího lidského barmana. Sjel mě pohledem. Viděla jsem, že má co dělat, aby nezačal slintat.
Usadila jsem se u baru a svůdně na něj zamrkala a vyšpulila rty. Poslal mi sklenici se slovy: "Pro krásnou dámu na můj účet."
"To takhle dáváte každé?" zeptala jsem se. Kopla jsem whisky do sebe a hlasitě třískla se skleničkou na bar.
V klubu bylo temné osvětlení, hlasitá hudba a veliký výběr. Navíc noční doba, ideální pro nás Strigoje. Uprostřed parketu jsem zahlédla Narcissu, jak se plazí po nějakém lidském chudákovi. Tetování, piercing a spousta svalů. Vypadal jako nějaký dealer. Dost nevybíravě se osahávali. Kdyby jen tušil.
Všimla jsem si, že mě z kouta klubu pozoruje Russel, kápo naší bandy. Blýskla jsem po něm svými tesáky. On se zašklebil, načež se začal nadměrně věnovat nějaké blondýně.
Vždy vyžadoval, abychom si k jídlu vybírali to nejlepší, i když občas jsme si vystačili i s bezdomovcem.
Strávili jsme spolu pár zajímavých večerů.
Koutkem oka jsem zahlédla Narcissu, jak odchází s tetounem a usoudila jsem, že je čas se rozhlížet po jídle. Poručila jsem si ještě jednu dvojitou whisky a zaposlouchala se do bušení srdcí a tepen. Vzduch přímo praskal vzrušením.
Buch, buch, buch...
Tesáky se mi nedočkavě vysunuly. Nakonec moje oblídka skončila u onoho mladého barmana, který zrovna obsluhoval ženu, která na sobě měla šerpu s nápisem Nevěsta, a jejích několik společnic.
Zatlačila jsem jazykem na tesáky a ty zajely zpět. Nesměla jsem se prozradit.
"Tak," zamrkala jsem na něj, sotva skupina ožralek odešla tančit. Usmál se: "Krásné dámě dnes nedorazil přítel?"
"Bohužel ne," udělala jsem na něj psí oči. "Poslední dobou nemá vůbec čas."
"Tak to si vás nezaslouží."
"Já vím. Nechápu, co jsem na něm dřív viděla."
"Nebuďte smutná. Určitě si dříve nebo později najdete někoho, kdo vám s radostí věnuje všechen čas."
"Třeba někoho jako vy?" naklonila jsem se k němu, aby toho hodně viděl.
Polknul. "No..."
"Nebo snad chcete říct, že se vám nelíbím?"
"To ne..."
"Tak se sejdeme venku," rozkázala jsem.
░▒▓█▓▒░
Rose
"Myslela jsem, že vůbec nepřijdeš," řekla jsem, jakmile se objevil.
"Omlouvám se," stačil říct, než jsem ho políbila. Spolupracoval víc než dobře. Tesáky se mi nedočkavě opět vysunuly.
Buch, buch, buch...
Zakousla jsem se mu do krku. Překvapeně vykřikl a pokusil se vykroutit, ale to jsem nedovolila. Pevně jsem ho chytila a sála dál. Chutnal skvěle. Nakonec se přestal prát, jeho tlukot srdce slábl, až nakonec vydechl naposledy. Odstrčila jsem ho. Skácel se na zem.
Otřela sem si obličej a v tom se ze stínů vynořil Russel: "Dobrá práce kočko. Ale teď musíme uklidit."
Žádné komentáře:
Okomentovat